VÝLETY, FARNÍ POUTĚ


Výlet na Barborku
Podzimní výlet 10.10.2015 začal na Velehradě společnou mší sv. v bazilice v 9:00. Skupina asi 20 cvrčků a jejich vedoucích se pak vydala na pochod směrem Barborka. Po malém občerstvení u velké túje na Chabáních se skupina statečně vydala dál k dosažení cíle putování. Na Barborce je přivítal syrový podzimní chlad. Všichni proto s povděkem přivítali táboráček, který dva kluci zapálili a u něhož se mohli jednak ohřát a jednak si k obědu opéct špekáčky. Děti se pak asi další hodinu zahřívaly společnou hrou na louce u kostelíka. Ve 3 odpoledne jsme se vydali na zpáteční cestu a v 5 už byli opět doma. Přes chladné a sychravé počasí byli všichni spokojeni.
Fota najdete ve fotogalerii.

Výlet na Klimentek
Výlet 4. října 2014 začal na autobusové zastávce u vlakového nádraží ve Starém Městě, kam rodiče na 8:30 přivezli své děti. Autobusem jsme se pak přemístili do Buchlovic, odkud jsme v 9:15 vyrazili směr hora sv. Klimenta. Celkem nás pochodovalo 23 – nejprve na Smraďavku, pak na Pilu a nakonec přímo na Klimentek. Počasí bylo podmračené, chvílemi se zdálo, že se spustí déšť, pršet ale nezačalo. V jednu hodinu po poledni jsme na ruinách původního kostelíku slavili mši sv. – ke cti sv. Františka z Assisi, jelikož ten den 4. října je jeho památka. Skauti a zálesáci po mši sv. rozfoukali na nedalekém ohništi oheň a všichni se posilnili něčím ze svých zásob. Několik her pak zpříjemnilo dětem čas do odchodu dolů do Osvětiman na zastávku autobusu. Šlo se nám dobře, protože mraky zmizely a sluníčko nás hezky zahřívalo. Dorazili jsme tam s předstihem, takže všichni účastníci si stačili pochutnat na odměně v podobě zmrzliny. Lehce po 18-té hodině si pak rodiče opět ve Starém Městě přebírali děti k odvozu domů. Prožili jsme skvělý den. Už se těšíme na další výlet.
Fota najdete ve Fotogalerii


Výlet do Křtin
V roce rodiny jsme se rozhodli pojmout jarní výlet jako pouť našich rodin (tedy dětí, rodičů a prarodičů) do Křtin. Kupodivu se lidí přihlásilo do dvou autobusů. Takže 1. května 2014 odjížděl v 8 hodin ráno jeden autobus z Velehradu a druhý z Tupes směrem k tomuto poutnímu místu. Růženec během této cesty nám pomohl připomenout si, že tímto dnem vstupujeme do měsíce zasvěceného Panně Marii.
Po asi 90-ti minutách cesty, jsme dorazili do cíle. Už dole na parkovišti pod bazilikou nás vítal místní duchovní správce a slovutný poutník Mons. Jan Peňáz. S velkou pozorností se nás ujal a ihned začal vysvětlovat krásu a historické kořeny tohoto místa. Po příchodu do baziliky po modlitebních schodech krátce poukázal na krásu tohoto prostoru s tím, že víc času na prohlídku bude po mši sv.. Mši sv. jsme slavili spolu s ním u hlavního oltáře pod milostnou sochou. Po mši sv. nám otec Jan nabídl povídání o bazilice, takže sedíce v lavicích jsme mohli sledovat jednotlivé výjevy zobrazené na freskách. Po tomto výkladu bylo možné projít se i po z lavic nedohlédnu-telných místech, kde otec Jan upozornil zejména na sérii obrazů k tajemstvím modlitby růžence. A to už bylo poledne a my jsme se mohli přemístit do ambitů, kde nám místní farníci-dobrovolníci připravili krásné občerstvení v podobě grilovaných uzenin a příhodných nápojů. Děti zaujala i na protější straně umístěná zvonkohra. Zájemcům otec Jan nabídl návštěvu bazilikálního podzemí. Jde o jednu větší kryptu, jakýsi druh kostnice, kde se nyní v uctivosti chovají ostatky lidí kdysi zde pohřbených. Děti si stihly i zaskotačit při některých hrách na trávníku pod schodama.
Po druhé hodině jsme se směrovali k našim autobusům, neboť na 15:00 jsme byli objednaní na prohlídku nedaleké Kateřinské jeskyně. Krásně se nám tam dýchalo a krásné krápníkové útvary podněcovaly naši fantazii. Pak už, asi za hodinu poté, jsme byli opět ve svých autobusech, abychom absolvovali cestu zpět k domovu. Mnozí si to vše pochvalovali natolik, že vyzývali, abychom něco podobného opět brzy opakovali.
Fota najdete ve Fotogalerii.

Výlet na Brdo

Sobota 26. října 2013 byla dnem našeho podzimního výletu. Asi 30 se nás před devátou sešlo na náměstí na Velehradě a odjeli autobusem na Salaš. Tam jsme v kapli sv. Jana Nepomuckého slavili mši sv.. Po ní jsme navštívili místní hřbitov a tam se pomodlili za zemřelé partyzány. A pak už se vydali vzhůru na Brdo. Skupina asi 20 dětí během cesty plnila úkoly, které pro ni připravili vedoucí. Dobývali jsme postupně 15 nejvyšších hor světa. Děti se vždy dověděly, jak se daná hora jmenuje, jak je vysoká, kde se nachází. Tak jsme se dostali až na Brdo. I když byl krásný slunný den, na věž jsme nevylezli, neboť času už bylo málo. Sestoupili jsme k ohništi, rozdmýchali nedávno vyhaslý oheň, opekli špekáčky a posílili se tímto pokrmem a osobními nápoji. Asi po půl hodině jsme ovšem museli toto místo opustit, abychom stihli sestoupit zpět do údolí na Salaš, odkud nám z konečné v 15:45 odjížděl autobus na Velehrad. Výlet bravurně zvládli i ti nejmenší pětiletí mezi námi. Těšíme se na další.
Fota lze nalézt ve Fotogalerii.



Výlet do Kroměříže

Podzimní výlet jsme tentokrát naplánovali do Kroměříže. Děti byly rády, protože je baví jezdit vlakem. A tak jsme se v sobotu 13. října 2012 už v 7:45 setkali na nádraží ve Starém Městě, abychom se v počtu skoro 40 osob nasoukali do vlaku směr Hulín. Tam jsme přestoupili a žlutým regionálem dorazili až do Kroměříže. Cestou z nádraží jsme se setkali s naším průvodcem Cvrčkem a přes náměstí dorazili až do zámeckých zahrad. Hned u vchodu děti zaujaly velké klece s různými druhy našich i exotických ptáků a opic. Náš vedoucí nás provedl zajímavostmi těchto prostor. Děti ve skupinkách řešily při putování různé úkoly zadané na pracovních listech. Viděli jsme krásné sestavy stromů, křovin a květin, zahlídli pávy a několik krotkých veverek, pozorovali zápasící daňky, dovádějící stádečko morčat až jsme nakonec spočinuli u jezírka s černými labutěmi. Tam se konala obědová přestávka, neboť otevřená cukrárna nalákala mnohé dospělé na kafé a děti na čaj. Na 13. hodinu jsme se přesunuli na parkoviště zámeckého vláčku, který vozí zájemce po uličkách parku a sděluje jim informace o historii a krásách tohoto místa. Děti obsadily vláček zábavný, který při jízdě hrál i pohádkové písničky, ostatním zbyl vláček historický, který cestou místo hudby chrlil spoustu historických dat. Ti, co se už nevešli, šli si prohlédnout sklepní části zámku. Po lahodném vláčkování si děti ještě mohly vylézt na zámeckou věž a podívat se na město z ptačí perspektivy. Krásu výletu podtrhovalo nádherné slunečné počasí. Zámeckými zahradami jsme se vrátili na nádraží, kde mnozí potvrdili svou spokojenost v místním kiosku, kde směnili své penízky za dobrou zmrzlinu. Cesta vlakem uběhla opět velmi rychle, a tak jsme kolem 17 hodiny u nádraží ve Starém Městě nasedali do aut k odvozu na Velehrad. Děkujeme Pánu Bohu za hezký den i hezké zážitky.
Fota lze nalézt ve Fotogalerii.





Výlet na Barborku

Na sobotu 12. května 2012 jsme naplánovali na výlet na Barborku. V 8:50 jsme se shromáždili před budovou fary. Už tam jsme konstatovali, že není jisté, zda do cíle dorazíme, neboť předpověď počasí zvěstovala déšť. Zatím ale svítilo sluníčko a tak jsme po společné modlitbě vydali po cyklostezce bl. Jana Pavla II. do Tupes. Tam jsme v 10 hodin slavili mši sv., při které jsme si připomenuli 95. výročí zjevení Panny Marie ve Fatimě. Po mši sv. však obloha byla už zatažená a tak jsme se rozhodovali, zda jít dál. Nakonec jsme zvolili postup vpřed. A tak se postupně loukami a polními cestami přibližovali cíli. Barborku jsme občas zahlédli před sebou. K polednímu jsme dorazili do Chabáni k sekvoji. Tam složili své baťůžky a rozdělali oheň. To už ale začínalo pršet. Mnozí své špekáčky opékali už v hustém dešti. Bylo jasné, že na Barborku už nedorazíme a tak jsme zaveleli k ústupu. Bylo povoláno několik automobilů, které všechny účastníky postupně odvezly zpět na Velehrad. Výlet skončil dříve, než jsme plánovali. Už se ale těšíme na další.
Fota lze nalézt ve Fotogalerii.


Výlet do Traplic
Podzimní výlet jsme chtěli jít celý pěšky. A tak se rozhodlo, že poputujeme do Traplic. Stalo se tak v den slavnosti sv. Václava, hlavního patrona českého národa 28.9.2011. Počasí nám přálo. Už od rána svítilo krásně sluníčko, nebe bylo celý den bez mráčku. Srazili jsme se u fary v 9 hodin a přesunuli se ke křížku na kopec k Modré, kde jsme společné putování zahájili společnou modlitbou. Dva přítomní kněží se pak stali náčelníky dvou indiánských tlup, které spolu postupně soupeřily. Na Modré se k nám pak přidali poslední odvážlivci a pak jsme volným tempem postupovali polními cestami k cíli. Za provádění několika her to rychle ubíhalo. Zajímavá zastávka nás čekala za Jalubím u větrného mlýna. Byl otevřen, čehož všichni využili k neplacené prohlídce a mohli tak obdivovat nádherně zrekonstruované dílo. Mnozí si tam dopřáli i malou svačinku. A šlo se dál. Tentokrát už jen kousek do Traplic. Brzy jsme stáli u nově postaveného kostelíka Panny Marie růžencové uprostřed vesnice. Mše sv. byla i pro místní vyhlášená na 12:00, takže jsme museli asi 3/4 hodiny čekat. Děti toho využily k zábavě v nedalekém parku, někteří pak účastí na modlitbě růžence v kostelíku. Dostavil se i velehradský hlavní varhaník, takže se během mše sv. zpěv klasický střídal s kytarovým. Všem se kostelík moc líbil - je moderní, světlý. Po mši sv. už byl čas na oběd. Ten jsme s pomocí jedné místní obětavé ženy spáchali na hřišti nedaleko kostela zapálením táboráku a opálením špekáčků. Chleba i hořčice byly samozřejmě také. A pak už se indiáni pustili do divokých her na rozlehlém hřišti. Pozornost mnohých nakonec upoutaly pouťové kolotoče v blízkosti. Jelikož jsme ale nepočítali s vydáním tohoto druhu, takže naše penízky zůstaly doma, mohlo si této zábavy dopřát jen několik málo jedinců. Nazpátek jsme se vydali po stejné trase jako tam. A ubíhalo to opět velmi svižně. Kolem páté večerní byli už všichni doma. Těšíme se na další.
Fota lze nalézt ve Fotogalerii.

Výlet na Svatý Kopeček
Jarní výlet jsme tentokrát naplánovali na poutní místo Svatý Kopeček na sobotu 30. dubna 2011. Sraz jsme měli ráno v před osmou hodinou na nádraží ve Starém Městě u Uh. Hradiště. Víc než padesátka dětí a dospělých se vlakmo přepravila do Olomouce a pak kousíček místním autobusem MHD až pod posvátnou horu. Stoupání ke svatyni jsme si dopřáli učinit pěšky. Brzy se před námi otevřela obrovská náruč vstupního traktu baziliky. Poseděli jsme na tamních schodech a skromně se svačinově posilnili domácími pokrmy a nápoji. Následovala mše sv. v zimní kapli baziliky. Děti pak neodolaly lákavosti poutních stánků. Oběd se konal z vlastních zásob a pak už se děti mohly rozdovádět při různých hrách na louce před bazilikou. Podobně jako jsme přicestovali, jsme také nakonec odcestovali - autobusem a vlakem. Líbilo se nám to.
Fota lze nalézt ve Fotogalerii.


Výlet na Svatý Hostýn
Po jarním neúspěšném pokusu o výlet (nekonal se kvůli nepřízni počasí), jsme tentokrát měli opět namále. I úterý 28.9.2010, den slavnosti sv. Václava, bylo deštivé. Přesto se na nádraží ve Starém Městě sešlo na 50 dětí s doprovodem, takže jsme v takto hojném počtu dojeli vlakmo až pod posvátnou horu. Tam jsme přesedli na autobus, který nás vyvezl až ke schodům vedoucím k bazilice svatohostýnské. Mši sv. jsme v poutní svatyni slavili spolu se saleziány, kteří připutovali z Fryštáku. Táborák se kvůli vytrvalému dešti a větru nekonal. Podařilo se nám naštěstí zlomit osazenstvo kuchyně místní jezuitské komunity k tomu, že jsme si mohli špekáčky upéct v jejich troubě a dopravit je pak do horní jídelny v poutním domě č. 3 a tam je úspěšně zbaštit. Tady se k nám připojila (a v likvidaci špekáčků nám pomohla) i část statečných pěšáků jdoucích třídenní pouť z Velehradu na Hostýn. Děti si stihly pod vedením zkušené skautky Hedviky zahrát i několik her. Jelikož se neukazovala žádná naděje na změnu počasí, vydali jsme se zpět k zastávce autobusu a nechali se odvézt opět na vlak. Tam si děti v hale nádraží opět užily několika her, načež jsme se dovláčkovali šťastně zpět do St. Města a následně na Velehrad.
Fota lze nalézt ve Fotogalerii.


Výlet do Trnavy (SK)
V sobotu 10.10.2009 naši farníci využili nabídky farnosti Velehrad, která v rámci přeshraniční spolupráce konala poznávací výlet do Trnavy. S tímto městem nás pojí společný projekt nazvaný "Velehrad - Trnava, společné kořeny jezuitské kultury a vzdělávání". Ve snaze poznat blíže toto město jsme ujeli asi 100 km, než náš autobus zastavil nedaleko jezuitského kostela Nejsvětější Trojice. 50 lidí v rozmezí věku 2 - 70 let se pak v tomto chrámu účastnila slavení sobotní mše sv., při které koncelebrovali 4 kněží. Otcové jezuité nás pak pozvali do své rezidence na dobrý oběd, po kterém jsme se s vyškolenou průvodkyní vydali na pouť městem za poznáním jeho hlavních památek. Mnohé z nás překvapilo, kolik krásných staveb a kostelů se zde nachází. Dobrý dojem nám nepokazil ani stálý déšť. Odjížděli jsme s pocitem hezky prožité soboty. Ať Pán žehná společnému dílu na obou chrámech: v Trnavě i na Velehradě.
Fota lze nalézt ve Fotogalerii.

Výlet do Vracova
Skupina asi 20 dětí s doprovodem se v sobotu 16. května 2009, v den svátku sv. Jana Nepomuckého, v 8:20 sešla na nádraží ve Starém Městě, aby následně nastoupila do vlaku a přemístila se po dvojím přesednutí do Bzence. Na tamním nádraží jsme se setkali s kamarádem, který nám ukázal cestu lesem do Vracova. Procházka přírodou byla skutečně osvěžující a pro děti příležitostí ke skotačení. Asi po hodině putování jsme se zastavili u rybníčku na svačinku. Odtud byl už jen kousek do Vracova a my jsme hned zamířili do místního kostela sv. Štěpána, kde jsme slavili mši sv. ze svátku mučedníka zpovědního tajemství sv. Jana. Po bohoslužbě jsme pak obsadili místní zahradu a využili připraveného ohniště k špekáčkovému obědu. Děti se pak oddaly pod vedením mládežnických vedoucích hrám na volném prostoru. Radost prožívaných okamžiků nezkazila ani krátká přeháňka, na jejíž pokyn jsme se vydali zpět na nádraží a vyčkali příjezdu vlaku směrem na Velehrad.
Fota lze vidět ve Fotogalerii.


Pouť ke hrobu apoštola národů sv. Pavla

Při výročí 2000 let od narození tohoto apoštola byl vyhlášen papežem Benediktem XVI. Jubilejní rok sv. Pavla. Proto vznikl nápad navštívit místa spojená s životem a utrpením tohoto významného světce.
Celé přípravy vyvrcholily v neděli 3. května 2009, kdy jsme nasedli do autobusu a vydali se na naši pouť.
Večer jsme vyjeli z Velehradu a přes noc se dostali přes Rakousko až do Itálie. Kolem poledne jsme při krátké zastávce navštívili katedrálu v Orvietu, kde jsme měli první společnou mši svatou v kapli, kde se uchovává plátno (korporál) zbrocené krví Kristovou. Poté jsme se vydali na poslední část naší cesty směrem k Římu.
V úterý ráno jsme se společně vypravili na cestu ke Kalixtovým katakombám – místu, kde se nacházely pohřebiště a kde se zde skrývali křesťané v dobách jejich pronásledování. Odtud jsme se přesunuli k místu zvanému Tre Fontane (Tři prameny); zde byla sv. Pavlu setnuta hlava a po jejím dopadnutí na tři místa vytryskl na oněch místech pramen čisté vody. Tento den jsme navštívili matku kostelů jak je nazývána bazilika sv. Jana v Lateránu. Na závěr jsme navštívili Centrum Aletti, kde jsme byli mile přijati kardinálem Tomášem Špidlíkem SJ.
Středa je v Římě pro všechny poutníky spojena s audiencí se Svatým otcem na Svatopetrském náměstí. Při této audienci Sv. otec zdraví poutníky podobně jako při známých pozdravech Urbi et Orbi. Nás papež pozdravil takto: „Vítám poutníky z Velehradu! Dnes se slaví svátek svatého Jana Sarkandra. Tento kněz dokázal žít velikonočním tajemstvím: Spasitel byl pro něho sílou i v mučednické smrti. Nechť i vy čerpáte sílu z Kristova kříže a zmrtvýchvstání. Z celého srdce vám žehnám. Chvála Kristu!“. Takové pozdravení jsme s radostí přijali. Po audienci si mohl každý zvolit svůj program návštěvy Vatikánu. Možností byla celá řada: bazilika sv. Petra, podzemní katakomby s hroby papežů, kupole baziliky s výhledem na celý Vatikán i Řím nebo Vatikánská muzea, jejichž součástí je známá Sixtinská kaple. Den jsme zakončili procházkou kolem Andělského hradu přes Andělský most směrem k jezuitskému hlavnímu kostelu Il Gesu, kde se nachází hrob sv. Ignáce z Loyoly. V jeho pokojíčku ve vedlejší koleji jsme slavili mši svatou.
První část čtvrtečního dne patřila návštěvě baziliky sv. Pavla za hradbami, která byla zbudována nad hrobem apoštola. Na tomto místě jsme sloužili mši spolu s naším průvodcem P. Miroslavem Heroldem SJ a vykonali modlitby spojené se získáním plnomocných odpustků. Odtud jsme se vraceli zpět do centra. Prošli jsme kolem Kolosea, Piazza Venezia, zasedli do lavic na Gregoriánské univerzitě, pokochali se pohledem na Fontánu di Trevi, do níž mohl každý hodit alespoň cent s přáním se do „věčného města“ vrátit, shlédli Španělské náměstí se Španělskými schody, vyšli jsme na vyhlídku nad Římem. Procházku jsme zakončili u jedné ze čtyř hlavních bazilik Santa Maria Maggiore.
Pátek byl naším posledním dnem v Římě. Proto jsme navštívili jednu z bazilik menších, baziliku sv. Kříže v Jeruzalémě, která je titulární bazilikou našeho kardinála Miloslava Vlka a kostel sv. Klimenta, kde jsou uloženy ostatky sv. Konstantina. V posledních hodinách našeho pobytu ve Věčném městě byl ponechán prostor pro individuální program. Někteří z nás navštívili ještě Vatikánská muzea, jiní zamířili na procházku po dalších místech, která jsme nestihli shlédnout. Čas pro náš pobyt v Římě se však již naplnil. V podvečer vyrazil autobus směr domov. Ale přece jen nás čekala ještě jedna zastávka na zpáteční cestě. Byl to slovinský Maribor a jeho kostel Panny Marie Matky Církve, na jehož výzdobě pracoval i Otmar Oliva.
Na závěr musíme poděkovat otci Petru Přádkovi SJ, který tuto pouť vymyslel, Robertu Svatoňovi, překladateli a příležitostnému průvodci a také velké díky patří otci Miroslavu Heroldovi SJ za jeho odborný výklad a roli průvodce, jíž se zhostil skvěle.
Fotografie lze nalézt ve Fotogalerii.
Petra Zajícová

Výlet do Malenovic
4. října 2008 se v katolické církvi slaví památka sv. Františka z Assisi. V tento den se skupina asi 20 dětí s doprovodem sešla na nádraží ve Starém Městě u Uh. Hradiště, aby po půlhodinové projížďce vlakem stanuli na nádraží v Malenovicích u Zlína. Za deště jsme se přemístili do místního kostela sv. Mikuláše, abychom tam slavili mši sv.. Pro deštivé počasí jsme opustili původní plán putovat k místní kapličce v lese. Místní farář nám nabídl k dispozici dvou faru vybavenou krbem a dalšími zajímavostmi pro děti přitažlivými. Tak jsme měli možnost vytáhnout své špekáčky a v krbu je připravit k dobrému obědu. Děti se pak vrhly do hořejší místnosti skvěle vybavené pro zábavu. Kalčo, ping pong, kulečník, TV hry a stolní hry se staly zábavou pro všechny na celé odpoledne. Ani se nechtělo odcházet na zpáteční spoj na nádraží. Tak se den výletní díky počasí změnil v den plný her. Prý to bylo skvělé, říkaly děti.
Fota lze vidět ve Fotogalerii.

Výlet na sv. Hostýn
V den Panny Marie, Prostřednice všech milostí, 8. května 2008, se konal náš jarní výlet. V 9 hodin se sešel na nádraží ve Sterém Městě nečekaný počet účastníků. Jízdenka do Bystřice p.H. byla žádána pro 60 lidí. K tomu nutno připočíst asi 20 dětí pod 6 let. Na posvátnou horu pak dorazili ještě někteří na čtyřkolkách. Takže mši sv. v 11:30 slavilo z naší farnosti asi 90 lidí. Po mši sv. pak všichni nedočkavě spěchali k ohništi v areálu za poutními domy, kam nám duchovní správce P. Jiří Šolc SJ nechal dopravit špekáčky a k tomu potřebné ingredience včetně sodovek. Po nasycení se mládež s dětmi vrhli do skotačení a her a pak obešli místní stánky, aby tam zanechali přebytky svých peněz. Před třetí hodinou se pak skotačící houf rozběhl srázem s hory dolů, aby stihl zpáteční vlak. Byl to výlet vynikající kvality. Skvělé počasí přispělo k radosti z dobře ztráveného času.
Fota lze najít ve Fotogalerii.

Výlet na Barborku
V sobotu 27.10.2007 se dvacítka dětí a mládeže z Velehradu, Modré a Salaše vydala na podzimní výlet na Barborku. Za sychravého počasí vystoupali na Chabáně, kde pod velkou sekvojí posvačili a zahráli několik her. Pak už statečně stoupali na vrcholek Barborky. Tam ve 13:00 slavili v kostele mši sv. Po ní se každý rád ohřál u plápolajícího ohně, snědl jeden nebo dva špekáčky a zapil horkým čajem, kteréžto věci přivezl Cvrček svým "zelenáčem" až na vrcholek. Ve 3 hodiny jsme se za občasného deště vydali stejnou cestou zpět a v pět už byli ve svých domovech. I když sychravé počasí asi mnohé odradilo od účasti, ti, co přišli, nelitovali hezky prožitého dne.

Pouť do Krakova
Ve dnech 6 - 8. května 2007 se uskutečnil poutní zájezd velehradské farnosti do Krakova. Datum a směr pouti se protínal v průsečíku, kterým je mimořádná osobnost moravské církve, Jan Sarkandr, který se narodil 20. prosince 1576 ve Skočově u Těšína (6. května je u nás slaven jeho svátek). Právě Skočov byl tedy první zastávkou poutníků v Polsku. Na náměstí v malém městečku se nachází rodný dům světce se stálou expozicí. Ve sklepení, které Poláci nazývají pivnicí, byla zřízena malá kaple, v níž nám sympatická průvodkyně zprostředkovala nejen informace o Janovi, ale také první kontakt s duší Polska. Klášter Božího milosrdenství s dominantou věže nové baziliky jsme spatřili až v podvečer, takže byl čas jen na ubytování a krátkou procházku.
Příští den patřil prohlídce Krakova, města s bohatou historií a nejlépe zachovaným historickým jádrem v celém Polsku. Wawel, spirituální svatyně polského národa, kterou lze přirovnat k Pražskému hradu se Svatovítskou katedrálou, historické centrum s mnoha kostely, jehož srdcem je Rynek Glowny, židovská čtvrť Kaziměř s tajemnou atmosférou, synagogami a hřbitovem – to všechno spoluutváří atmosféru krásného města, kde je již silně patrný vliv Východu.
V podvečer se s poutníky setkala v Klášteře Božího milosrdenství sestra Benediktina, Slovenka, která vstoupila do kongregace Božího milosrdenství. Toto místo na duchovní mapě Evropy je spojováno se sestrou Faustynou Kowalskou a poselstvím, které věřícím zanechala. Ikonou této spirituality je známý obraz Božího milosrdenství. Sestra Benediktina ve svém svědectví zdůraznila důležitost skutečné důvěry v Boha.

Následující den jsme se po mši v kapli zjevení chtěli rozloučit a odcestovat do solných dolů ve Věličce. Rádi bychom Vám líčili krásy solných dolů, které jsou zapsány do seznamu světového dědictví UNESCO. Museli jsme však čekat, až se vyšetří noční krádež vybavení našeho autobusu. Aby toho nebylo málo, na krakovském předměstí vjel na červenou do pruhu, kam jsme přejížděli, taxík. Drobná nehoda nás na několik hodin zdržela, takže jsme si museli nechat o dolech jen zdát. Malou kompenzací byla návštěva ve Wadovicích, rodišti zesnulého papeže Jana Pavla II. Poutníky přesto zcela neopustila dobrá nálada a s poutním zájezdem byli spokojeni.

Na závěr tedy zbývá říci: Nepodceňujme Polsko, protože je krásné a současně nepřeceňujme zbožnost jeho obyvatel.

Mgr. Petr Hudec

Pouť Jubilejního roku Tovaryšstva Ježíšova
Letošní rok, rok 2006, je velmi významným rokem pro Tovaryšstvo Ježíšovo. Připomínáme si v něm totiž tři důležitá jubilea: 500 let od narození sv. Františka Xaverského a bl. Petra Fábera a 450 let od smrti zakladatele řádu, sv. Ignáce z Loyoly. V rámci tohoto jubilejního roku uspořádala velehradská farnost putovní pouť po místech souvisejících s těmito světci a také po dalších významných poutních místech Evropy.
A tak jsme během 14-ti dní (30.4.-13.5.) postupně projeli Rakousko, Itálii, Francii, Španělsko, Švýcarsko a Německo. Kdybychom se chtěli podělit o všechny zážitky a dojmy, bylo by to na dlouhé povídání, a tak se zmíním jen o těch nejintenzivnějších a nejdůležitějších.
Po zastávkách v Turíně a v La Salette jsme dorazili do Lurd, na které jsme se všichni moc těšili a které byly pro mnohé vrcholem celé poutě. Protože jsme v nich byli téměř tři dny, měli jsme možnost pořádně zakusit ducha tohoto místa a načerpat mnoho posily a povzbuzení. Zúčastnili jsme se mezinárodní mše svaté v bazilice sv. Pia X., světelného průvodu nádvořím areálu, při kterém zazněla modlitba růžence i v češtině, společné křížové cesty… Zvláštním privilegiem byla možnost sloužit mši svatou v bazilice Neposkvrněného početí Panny Marie u hlavního oltáře. Příčinou toho byla skutečnost, že s námi bylo celkem 10 kněží. Naší poutě se totiž zúčastnili i jezuité ze Slovenska a Polska, což bylo velmi přínosné a obohacující.
Ze slunečných Lurd jsme zamířili do ještě teplejšího Španělska, kde naší první zastávkou byl Javier - rodiště sv. Františka Xaverského. Tepla jsme si ale neužívali dlouho, protože jsme se dostali do Baskicka, pro které je typické mlhavé a sychravé počasí. Nicméně Loyola, rodiště sv. Ignáce, byla pro nás místem velmi silného duchovního zážitku.
40 km od Barcelony se nachází pohoří Montserrat. Ve výšce 720 m. n. m. leží benediktinský klášter, který je obklopen horami svérázného tvaru, které připomínají pilu - odtud také název: Montserrat totiž v katalánském jazyku znamená hora - pila. Pro Ignácův život byl Montserrat významným místem - zde zasvětil svůj život Bohu a Panně Marii a vzdal se všech privilegií, která jako šlechtický syn měl. Stal se mužem zcela chudým a odhodlaným pomáhat všem lidem ke spáse jejich duší. My jsme na Montserratu strávili dva dny - díky tomu jsme mohli podniknout také túry do okolí a zdolat nejvyšší horu Sant Jerome ve výšce 1236 m. n. m. Jedno dopoledne jsme také strávili v blízké Manrese, kde sv. Ignác přebýval několik měsíců. Modlil se zde, konal pokání a získával duchovní poznání.
Barcelona nás přivítala závratnou stavbou Antoni Gaudího - Sagrada Familia nám opravdu brala dech. V Barceloně se ovšem nachází i jiný skvost, a ten je k nahlédnutí v jezuitském kostele: jedná se originální meč, který zanechal sv. Ignác na Montserratu při svém nočním bdění.
Návrat do Francie byl zpříjemněn půldenní zastávkou u moře, ve kterém jsme se koupali - na začátku května to byl poměrně odvážný čin!!! Ve Francii jsme pak postupně navštívili a poznali tato místa: Avignon, Le Puy en Velay, Paray le Monial, Cluny, Lyon, Ars. Posledním místem ve Francii, které jsme navštívili před tím, než jsme se přes Švýcarsko vydali směr domov, byl Villaret. Jde o rodiště bl. Petra Fábera, ovšem najít toto místo bylo velmi nesnadné. Nejedná se totiž o žádné město v mapách zaznačené, ale o malou osadu čítající pouhých pár domků. Proto když jsme vystoupali po stráni do malé kapličky bl. Petru zasvěcené, panovala mezi námi skutečná radost z toho, že jsme toto místo objevili!
Před definitivním odjezdem domů jsme ještě strávili jeden den v německém Altöttingu, což je nejvýznamnější poutní místo Bavorska, s krátkou zastávkou v Marktlu am Inn, rodišti současného papeže Benedikta XVI.
Celá pouť byla pro nás všechny opravdu velkým přínosem, a proto je dobré poděkovat: P. Petru Přádkovi SJ za nápad, CK Veligradtour za skvělou organizaci a dobrému Bohu za to, že nad námi po celou dobu držel svou ochrannou ruku, provázel nás a naplňoval naše srdce radostí.
Irena Jurčíková


Vyhledávání
Ke stažení
Na štědrý den bude bazilika od 12:00 do 23:00 zavřená. Od 23:40 se budou za dopr...
V bazilice a na informačním centru lze za zvýhodněnou cenu pouhých 100 Kč zakoup...
V kapli sv. Ignáce z Loyoly (vedle sakristie) najdete u oltáře nádobu s vodou sv...
Zesnulý kardinál Tomáš Špidlík SJ je nyní umístěn v sarkofágu za hlavním oltářem...

Římskokatolická farnost Velehrad ® 2017 This page is Valid XHTML 1.0 Transitional | Engine by Business Route 2.2 © Václav Kusák Oryx Group 2017