Kaple sv. Jana Nepomuckého na Salaši
Kaple sv. Jana Nepomuckého na Salaši
V běžném hovoru nejčastěji používáme název kaple na Salaši, ale již při vysvěcení bylo určeno, že se jedná o filiální kostel velehradské baziliky. Dalším dokladem toho, že se jedná o kostel je trvalá přítomnost nejsvětější svátosti (eucharistie).
Připomeňme si něco z historie této pro obec významné památky podle záznamů v kronikách a podle dalších dostupných materiálů. Snahy postavit v obci kapli se začaly objevovat již na počátku 20.století. V roce 1908 založil probošt Antonín Cyril Stojan Jednotu svatého Jana Nepomuckého, která si tento úkol vytkla jako hlavní cíl. Podobu kostela navrhli olomoučtí architekti Vodička a Juránek. Jejich projekt byl schválen v roce 1912. První světová válka však všechny plány zmařila. Příhodné podmínky pro tento záměr nastaly znovu až ve 30.letech při velkých opravách velehradské baziliky. Stavbu se podařilo uskutečnit v roce 1933 zejména zásluhou P.Josefa Koláčka, který stavbu organizačně zajišťoval a zásluhou předsedy Jednoty sv. Jana Nepomuckého Jana Zapletala. Základní kámen byl přivezen ze skály pod Svatým Hostýnem a 18. května slavnostně posvěcen.
Práce na stavbě kostela začaly v květnu 1933 a prováděli je lidé většinou zdarma. Dopravu materiálu zajistil svými povozy velkostatek Velehrad a autem podnikatel pan May, který taky daroval jistý obnos peněz. Velkostatek Buchlovice p.Berchtolda daroval veškeré dřevo, kámen, písek, cihly a větší obnos peněz. Velkostatek Velehrad daroval též větší obnos peněz a jiné potřeby. Hlavní dveře darovala firma Jaroš z Uh.Hradiště. Na stavbu přispěli menšími i většími obnosy dárci v obci i v okolí. Stavební dohled prováděl ředitel Zimburk z arcibiskupství Olomouckého a stavbu provedl stavitel inženýr Matuška z Bystřice pod Hostýnem.
Slavnostní svěcení kostela provedl 8.října 1933 arcibiskup Dr. Leopold Prečan z Olomouce a kostel je zasvěcen sv. Janu Nepomuckému.
V březnu 1951 byly na věži kostela instalovány hodiny firmou Chronotechna Vyškov. Z významnějších akcí v kostele, je možno uvést v pozdějších letech rekonstrukci věže, elektrické zvonění, přestavbu oltáře, elektrofonické varhany a akumulační vytápění. Přesnější údaje o těchto akcích kronikáři bohužel nezaznamenali.
Kostel za dobu své existence přispěl k duchovnímu a kulturnímu významu obce, pro řadu občanů byl místem, kde nacházeli naději a útěchu v těžkých dobách. Je vhodně umístěn v krajině, kdy z kopce dohlíží na život místních obyvatel.
(Zpracovali Stanislav Daněk st., Jitka Točková, Vojtěch Přerovský)
