V roce rodiny jsme se rozhodli pojmout jarní výlet jako pouť našich rodin (tedy dětí, rodičů a prarodičů) do Křtin. Kupodivu se lidí přihlásilo do dvou autobusů. Takže 1. května 2014 odjížděl v 8 hodin ráno jeden autobus z Velehradu a druhý z Tupes směrem k tomuto poutnímu místu. Růženec během této cesty nám pomohl připomenout si, že tímto dnem vstupujeme do měsíce zasvěceného Panně Marii. Po asi 90-ti minutách cesty, jsme dorazili do cíle. Už dole na parkovišti pod bazilikou nás vítal místní duchovní správce a slovutný poutník Mons. Jan Peňáz. S velkou pozorností se nás ujal a ihned začal vysvětlovat krásu a historické kořeny tohoto místa. Po příchodu do baziliky po modlitebních schodech krátce poukázal na krásu tohoto prostoru s tím, že víc času na prohlídku bude po mši sv.. Mši sv. jsme slavili spolu s ním u hlavního oltáře pod milostnou sochou.

Po mši sv. nám otec Jan nabídl povídání o bazilice, takže sedíce v lavicích jsme mohli sledovat jednotlivé výjevy zobrazené na freskách. Po tomto výkladu bylo možné projít se i po z lavic nedohlédnu-telných místech, kde otec Jan upozornil zejména na sérii obrazů k tajemstvím modlitby růžence. A to už bylo poledne a my jsme se mohli přemístit do ambitů, kde nám místní farníci-dobrovolníci připravili krásné občerstvení v podobě grilovaných uzenin a příhodných nápojů.

Děti zaujala i na protější straně umístěná zvonkohra. Zájemcům otec Jan nabídl návštěvu bazilikálního podzemí. Jde o jednu větší kryptu, jakýsi druh kostnice, kde se nyní v uctivosti chovají ostatky lidí kdysi zde pohřbených. Děti si stihly i zaskotačit při některých hrách na trávníku pod schodama. Po druhé hodině jsme se směrovali k našim autobusům, neboť na 15:00 jsme byli objednaní na prohlídku nedaleké Kateřinské jeskyně. Krásně se nám tam dýchalo a krásné krápníkové útvary podněcovaly naši fantazii. Pak už, asi za hodinu poté, jsme byli opět ve svých autobusech, abychom absolvovali cestu zpět k domovu. Mnozí si to vše pochvalovali natolik, že vyzývali, abychom něco podobného opět brzy opakovali.