Vyznamenání Zlaté růže bazilice velehradské od papeže Jana Pavla II.

 

 

Pokoj Boží vám všem!

Svatý Otec Jan Pavel II. s velkou pozorností a s velkou láskou k nám nejen jmenoval svého nejbližšího spolupracovníka jeho eminenci pana kardinála Augustina Casaroliho svým legátem na tuto naši jubilejní slavnost, ale zároveň uděluje této slavné bazilice velehradské velké vyznamenání zlaté růže. A k tomu připojuje své zvláštní požehnání. Z pověření pana kardinála Casaroliho vám nyní přečtu* vlastní apoštolský list Svatého otce.Našemu ctihodnému bratru Augustinu svaté římské Církve kardinálu Casarolimu, legátu na slavnosti velehradské ke cti svatého Cyrila a Metoděje v Československu. Mezi mnohými slavnostmi, které se konají v rámci jedenáctistého výročí smrti svatého Metoděje, má zvláštní význam slavnost, kterou hodlají konat na Velehradě 7. července věřící v Československu.

Neboť země, kterou obývají tyto dva národy, byla z valné části svědkem apoštolátu sv. Cyrila a Metoděje a přijala po posledním výdechu mrtvé tělo staršího z obou bratří. Velehrad, Nitra, Děvín, jsou podle svědectví dějin svědky jejich poslání a také života.
O této historické události se zmiňujeme v nedávném našem okružním listě Apoštolově Slovanů, těmito slovy:

„“Apoštolskou a misijní činnost sv. Cyrila a Metoděje, která spadá do druhé poloviny 9. století, možno považovat za první účinnou evangelizaci Slovanů. Jednotlivá území zasáhla různou měrou, především však zahrnovala kraje tehdejší Velké Moravy, zvláště území metropole, jíž stál v čele jako pastýř Metoděj, totiž Moravu, Slovensko, Panonii, která byla součást dnešního Maďarska. Do širšího okruhu působnosti, která byla výsledkem této apoštolské horlivosti misionářů, vyučených Metodějem, náležely i ostatní kmeny Slovanů západních, především těch, kteří obývali území Čech.“

Tuto skutečnost máme bedlivě na zřeteli a naše srdce nás vede k tomu, abychom jasně ukázali, že máme účast na tomto slavném dni v Československu. Proto jmenujeme tebe, pane kardinále, svým legátem na velehradské slavnosti, vždyť ty zblízka znáš a sleduješ námahu nástupce Petrova, jeho starosti i radosti a proto můžeš výrazně představovat naši přítomnost a velmi jasně vyjádřit naši lásku.

Dobře také víš, jak si ceníme díla soluňských bratří, evangelizaci slovanských národů v rozvoji jejich lidské i občanské kultury i úsilí o jednotu Východu, odkud pocházeli, i Západu, který je přijal za své. Prohlášení Cyrila a Metoděje za patrony Evropy spolu se sv. Benediktem pramení právě z tohoto našeho přesvědčení

„Cyril a Metoděj jsou jakoby spojující články anebo jakýsi duchovní most mezi tradicí východní a západní, neboť obě splývají v jedinou velkou tradici všeobecné Církve.“

V díle těchto dvou světců se spojuje věrnost neměnné zvěsti evangelia i péče o pole, přijímající tuto duchovní setbu. Spojení tradic Východu a Západu, které je tak mnoha způsoby a obdivuhodně vyjádřeno a činy svatých Bratří, potvrzuje nám, že nikdo není tímto sloučením nucen vzdávat se svých vlastních duchovních a národních hodnot a že úctou k dědictví cizímu zřejměji vysvítá duchovní bohatství vlastní tomu kterému národu.

Mimoto sv. Cyril a Metoděj svým dílem nás učí, že všechny formy vzdělanosti, které směřují k dobru, pravdě a kráse, vyvěrají ze zjevení a ze světla Kristova evangelia, takže den ze dne se tyto hodnoty stále více rozvíjejí. Učení i památka slavných apoštolů slovanských zůstává tedy živá. Olomoucká arcidiecéze, na jejímž území se nalézá Velehrad, chlubí se jimi jako svými patrony. Dokonce hlavní oltář katedrály je jim zasvěcen od počátku XIV. století. Také teologické fakulty v Československu nesou jejich jméno, l známé ekumenické velehradské sjezdy s pravoslavnými slovanskými církvemi, které se konaly za arcibiskupa Cyrila Antonína Stojana, byly výsledkem „školy“ těchto dvou světců. Protože je našim přáním, aby příklady doby minulé zůstaly vzorem kterémukoliv věku, pronášíme přání, aby tyto výroční slavnosti trvale se projevovaly uchováváním a růstem pravé víry, utvrzováním a šířením křesťanské naděje a zápalem a šířením účinné křesťanské lásky.

Tak evangelium ať ukazuje cestu k dobru člověka a lidské vzdělanosti a lidská vzdělanost ať je trvale ozařována světlem přicházejícím shůry. Nakonec tě, náš ctihodný bratře, prosíme, abys dobře vyložil tyto naše pocity a myšlenky národům Československa, které nosíme v srdci a v denních modlitbách doporučujeme Kristu Pánu, abys jim tlumočil i naše otcovské požehnání a ujistil je naší velkou láskou k nim.
 

A této slavné bazilice velehradské udělujeme vyznamenání Zlaté růže.

Dáno ve Vatikánu 28. června 1985, v sedmém roce našeho pontifikátu.

Jan Pavel II.

* Apoštolský list přečetl na Velehradě arcibiskup pražský František kardinál Tomášek 5.7.1985.

 

Zlatou růži je možné vidět v podzemí baziliky a v den slavnosti sv. Cyrila a Metoděje na oltáři v bazilice a na tribuně.

Zlatou růži vlastní kromě Velehradu i další baziliky světa: Czenstochowa (Polsko), Lurdy (Francie), Quadalupe (Mexiko), Mariazell (Rakousko), Aparecida (Brazílie), Altötting (Německo). Svatý stolec tím ukazuje na vyjímečný duchovní význam těchto poutních míst.

Velehrad má tedy co říct celému světu.