Sv. Cyril, mnich a sv. Metoděj, biskup

Oba pocházeli ze Soluně a dříve než přišli pozváni knížetem Rostislavem na Velkou Moravu (863), působili nějaký čas jako misionáři u Chazarů na Krymu. Odtamtud přinesli ostatky sv. papeže Klementa I. nejprve do Konstantinopole, potom je vzali s sebou na Moravu a donesli je až do Říma (867). Aby mohli slavit bohoslužby v řeči lidu, jemuž měli hlásat evangelium, přeložili bohoslužebné knihy a Písmo svaté do slovanského jazyka.

Postarali se také o výchovu svých žáků, aby jejich dílo mělo pokračovatele. Jejich svátek se od 14. století slavil u slovanských národů 9. března, v roce 1863 byl přeložen na 5. červenec a roku 1880 rozšířen pro celou církev. Papež Jan Pavel II. je 31.XII.1980 jako „průkopníky evangelizace východní Evropy“ prohlásil za spolupatrony Evropy.Cyril se narodil kolem roku 827 jako nejmladší ze sedmi dětí. Jeho křestní jméno bylo Konstantin. Byl vychován v Konstantinopoli a tam také vyučoval a působil v diplomatických službách u císařského dvora. Pro slovanský jazyk vytvořil staroslověnské písmo. Na Moravě působil celkem 4 až 5 let. V Římě vstoupil do kláštera a přijal jméno Cyril. Zemřel 14.II.869 a byl pohřben v bazilice sv. Klementa.

Metoděj je rovněž řeholní jméno, původně se jmenoval snad Michal; narodil se kolem roku 815. Nejprve působil ve státní správní službě ve Slovany osídlené části byzantské říše. Kolem roku 840 dal přednost řeholnímu životu. Doprovázel svého mladšího bratra na Velkou Moravu a do Říma. Tam ho papež Hadrián II. vysvětil na kněze (868) a jmenoval ho arcibiskupem pro území Velké Moravy a Panonie (869). Pokračoval v díle, které se svým bratrem započal, a pokřtil českého knížete Bořivoje. Zemřel 6.IV.885 a byl pohřben na velkomoravském Velehradě.

Bože, tys poslal našim předkům svaté Cyrila a Metoděje, aby jim hlásali evangelium slovanským jazykem; dej, ať i my přijímáme s radostí tvé poselství, řídíme se jím ve svém životě a na jejich přímluvu ať jsme všichni spojeni v jednotě víry a lásky.

 
 

Sv. Benedikt, opat

Svatý Řehoř Veliký o něm napsal: „Muž Boží, který zazářil na této zemi tolika zázraky, neméně oslnil výmluvností, s níž uměl vyložit svou nauku“. Narodil se kolem roku 480 v Nursii (Norcia) ve středoitalské Umbrii. Po studiích v Římě odešel do hor, žil jako poustevník v jeskyni poblíž Subiaka a založil v okolí dvanáct malých klášterů. Po třech letech přesídlil se skupinou mnichů na Monte Cassino (529), založil tam klášter a sepsal řeholní pravidla. Jeho řehole se stala základem západního mnišství. Zemřel 21.III.547 na Monte Cassinu. Sv. Benedikt je nazýván „otec západního mnišství“. Představuje tedy latinské kořeny našeho kontinentu. Byl nazýván „zvěstovatelem Ducha“, který „neustále kázal slovo Boží a vyzýval lid k víře“. Papež Pavel VI. ho 24.X.1964 prohlásil za patrona Evropy.

Bože, tys povolal svatého opata Benedikta, aby jako veliký učitel duchovního života ukazoval cestu těm, kdo se zasvětili tvé službě; prosíme tě, uč i nás, abychom ničemu nedávali přednost před láskou k tobě a velkodušně kráčeli po cestě tvých přikázání.

 
 

Sv. Brigita Švédská, řeholnice

Narodila se 7.X.1303 ve Finstadu u Uppsaly ve Švédsku. Pocházela z rodiny spřízněné se švédským královským rodem. Už ve třinácti letech byla provdána; měla osm dětí, mezi nimi i budoucí sv. Kateřinu Švédskou. Stala se františkánskou terciářkou a po smrti manžela žila asketickým životem. Dala podnět k založení řádu, který nese její jméno. Ve svých spisech vyprávěla o svých mystických zážitcích a viděních; cisterciáci v klášteře Alvastra je překládali ze švédštiny do latiny a Tomáš ze Štítného pořídil z nich výběr v českém překladu (1391-1400). V roce 1349 odešla do Říma, kde se setkala (1368) s císařem Karlem IV. a papežem Urbanem V.; snažila se přemluvit papeže, aby se přestěhoval z Avignonu do Říma. Zemřela 23.VII.1373 v Římě a její tělo bylo převezeno do švédské Vadsteny a tam pohřbeno. Za svatou byla prohlášena v roce 1391, za patronku Evropy 1.X.1999. Její prohlášení za spolupatronku Evropy zdůvodnil papež Jan Pavel II. těmito slovy: „Svým hlubokým procítěním tajemství Krista a církve se zapojila v mimořádně kritickém okamžiku dějin církve do budování jejího společenství. Z Brigity vyzařuje prorocká síla. S jistotou a otevřeností hovoří ke knížatům a papežům. V zájmu mravní obrody křesťanstva nešetří přísnými napomenutími.“ Tato světice zastupuje sever Evropy.

Bože, tys dal svaté Brigitě poznat nebeská tajemství, když rozjímala o utrpení tvého Syna; prosíme tě, doved i nás k blaženému patření na tvou slávu.

 
 

Sv. Kateřina Sienská, panna, učitelka církve

Narodila se 25.III.1347 v Sieně ve střední Itálii. Už jako děvče vstoupila do III. řádu sv. Dominika. Zasloužila se o návrat papeže z Avignonu do Říma (1377), usmiřovala rozbroje a usilovala o obnovu náboženského života. Neuměla sice číst ani psát, ale diktovala spisy vynikající zdravou naukou a duchovní vroucností. Poslední léta žila jen z eucharistie. Až do smrti skrývala Kristovy rány (stigmata), které přijala. V hodině smrti pronesla slova: „Buďte přesvědčeni, že jedinou příčinou mé smrti je žhavá láska k církvi, která mě stravuje.“ Zemřela 29.IV.1380 v Římě. V roce 1461 byla prohlášena za svatou, 4.X.1970 za učitelku církve a 1.X.1999 za patronku Evropy s tímto papežovým zdůvodněním: „Tato mladá žena ze Sieny vystihla rozhodným tónem a plamennými slovy jádro problémů církve a společnosti své doby. S neúnavnou horlivostí se Kateřina zasazovala o řešení složitých konfliktů, které společnost její doby rozdělovaly. Ukázala jim, že před rozumem zbraní je třeba dát přednost zbraním rozumu. Posílena svou důvěrnou blízkostí Kristu se také nerozpakovala samotnému papeži poukázat na Boží vůli, která mu přikazuje konečně zanechat váhání diktovaného pozemskou opatrností a světskými zájmy a vrátit se z Avignonu do Říma.“

Bože, tys naučil svatou Kateřinu rozjímat o utrpení tvého Syna a sloužit tvé církvi; dej, ať se i naše srdce rozhoří láskou k němu, abychom žili v trvalém spojení s ním a mohli se radovat, až se zjeví jeho sláva.

 
 

Sv. Terezie Benedikta od Kříže, panna a mučednice

Edita Steinová se narodila 12. listopadu 1891 jako dcera židovských rodičů ve Vratislavi. Při studiu filosofie dlouho hledala cestu od pouhého racionalismu k víře v Boha, až se dopátrala Boží pravdy a 1. ledna 1922 byla křtem přijata do katolické církve. Od té doby pracovala nejprve jako učitelka němčiny, později jako docentka Německého institutu vědecké pedagogiky. V roce 1933 se v Kolíně nad Rýnem stala karmelitkou a ke svému křestnímu jménu Terezie přijala jméno Benedikta od Kříže; slavně sliby složila 15. dubna 1938. Protože v Německu zesílilo pronásledování Židů, přijaly ji 31. prosince 1938 do svého konventu karmelitky v holandském Echtu. Odtamtud byla dne 2. srpna 1942, právě když dopisovala své vrcholné dílo Věda kříže, odvezena do koncentračního tábora v Osvětimi-Březince a pravděpodobně 9. srpna 1942 usmrcena v plynové komoře a spálena. Papež Jan Pavel II. ji 11. října 1998 prohlásil za svatou a 1. října 1999 spolu se sv. Brigitou Švédskou a Kateřinou Sienskou za spolupatronku Evropy. Vyhlášení odůvodnil těmito slovy: „Ztotožnila se zejména s utrpením židovského národa. Vytušila, že soustavné vyhlazování Židů vložilo jejímu národu na bedra Kristův kříž. … Je-li dnes Edita Steinová prohlášena spolupatronkou Evropy, má tím na horizontu starého kontinentu být vztyčena korouhev vzájemné úcty, tolerance a pohostinnosti, která vyzývá muže i ženy bez ohledu na všechny národní, kulturní a náboženské rozdíly ke vzájemnému porozumění a přijetí a k budování opravdové pospolitosti bratří a sester.“

Bože našich otců, tys přivedl svatou mučednici Terezii Benediktu k poznání tvého ukřižovaného Syna a k jeho následování až ke smrti; na její přímluvu dej, ať všichni lidé poznají Krista jako Spasitele a skrze něho dojdou k věčnému patření na tebe.